Pondělí - týden začínáme opět v ne zrovna dobrém stavu po rozlučce s kamarádkou Magdou. Počasí vypadá, že už lepší být touto roční dobou nemůže a bude jenom hůř a v Praze máme kola. Vyrážíme tedy přes Počernice do Klánovic, odkud po zastávce ve vyhlášené restauraci u Dašů, kde zjišťujeme naprosto neschopnou obsluhu, pokračujeme směrem na jih přes Koloděje až do Královic. Odbočujeme na cyklo "jedničku" a vracíme se zpět na centrum. Trasu opouštíme ve Vysočanech a přes krpál na Klíšov míříme domů. Celkem 56km za necelé 3.5h. Na pohodu.
Úterý - ranní kolečko v Letňanech tempem 5:41/km a průměrných 137tepech. Večer pak druhá fáze - trénink Karate, Vede Aleš, takže pěkná makačka.
Středa - plánované ověření tempa a kalibrace na dráze. Z práce dorážím až za tmy a trénink posouvám na čtvrtek.
Čtvrtek - 1,6km rozklus a abeceda, 6km tempem 4:59/km a kilometrový výklus. V hlavní části tréninku průměrná TF 147. To by šlo...
Pátek - ráno odjezd do Budapešti s celým tříčlenným realizačně podpůrným týmem, odpoledne a večer procházky po městi.
Sobota - dopoledne na hradní kopec, po poledni vyzvednout startovní tašku, společná pasta party a odpoledne návštěva Széchenyiho lázní. Po té nechávám v parku Városliget vzpomenout nohy. Sice jen 4,1km průměrným tempem 5:38/km, ale zahrnuje to i rychlejší úsek v doufaném tempu a pár rovinek. Tepovka se drží kolem slibných 133 tepů za minutu.
Neděle - den D, je 7:30 a podpůrnému týmu právě zvoní budík. Já se už od šesti jen převaloval, takže jsem nakonec vstal a dopisuju blog, přikusuju čokoládový croissant a popíjím čaj. Taktika je rozmyšlená, stanoviště týmu rozmístěná a v hlavě mám pozice toalet. Nemůže mě snad nic překvapit ... teda může, je to maraton.
Příprava nebyla naprosto optimální, v létě ji dvakrát rozbila dovolená, v září zase mužská smrtelná nemoc na 7. Chyběly dva super dlouhé běhy a jeden tempový. To kdybych srovnával přípravu s jarní. Na druhou stranu jsem ale absolvoval 5 různých závodů. No, necháme to koňovi, teď už to nevytrhneme... za necelé dvě a půl hodiny startujeme. Dám vědět, jak to dopadlo
neděle 4. října 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat