Bojindův prolog
Když jsme po loňském strastiplném putování konečně dorazili do Zlína a tam složili kosti v pochybném podniku na náměstí, shodli jsme se, že už nikdy neuděláme pěšky ani krok, objednali si zasloužené pivko a Johnnyho a vyhodili kopyta do výše. Neuplynulo ovšem ani to jedno pivo a už bylo celkem jasné, že výprava roku 2008 je základem dalších pochodů v budoucnu.
Po žertíkách jako obkroužit celou zem nebo přejít republiku od severu k jihu jsme zasedli v pozdním jaru s rozličnými představami, co se termínu i trasy letošní cesty týče. Předem jsme zavrhli Knoppův návrh vyrazit do obce Pucsa kdesi v Maďarsku, jelikož to byla zjevná pucsovina. Z ostatních tras nakonec vyšla vítězně varianta Šumava, takže nás letos čeká zábavný vandr pohraničními hvozdy. Cesta je podstatně kratší, denně nás čeká v průměru jen něco přes 20 km, zato nás čekají mohutná převýšení a značné krpály. Za odměnu však půjdem zcela mimo civilizaci skrze NP a tři dny bychom neměli narazit na lidské sídlo (sláva!).
Výprava bude mít rožněv drobně odlišné složení, protože k osvědčenému triu Kolomann Knoppp (hlavní organizátor, hecovač a hromosvod nadávek, který může a osobně odpovídá za všechny průsery), David Simír Krybus (velitel výpravy, ženatec, vládce mapy, spisovatel blogu a budič) a Zdeněk Švajda (tažní psi) se přidal František Šacl (mariášník, nemluva, milovník hygieny a jedlík paštik) a na valnou část cesty taky slečna (!) Magdaléna Wu Kynčlová (věčná (ne)cestovatelka do Německa, majitelka mrňavého stanu, vládkyně pařby a znalkyně kamen). Tuto hutnou sestavu na pár dní doplní přátelé, rodinní příslušníci, domácí mazlíčci a jiná verbež.
K úspěchu celého podniku je třeba dodržet osvědčené postupy – intenzivně nadávat Knoppovi co nejsprostšími výrazy, bezcílně bloudit lesem, konzumovat vietnamské polívky, řešit nesmyslné kraviny, poslouchat povely vůdce výpravy a v nouzi se řídit radami odborníků – pro veliký úspěch fenomenální knihy jakéhosi magora loni, kdy jsme po většinu výpravy jedli výhradně sovy shozené klackem z větve, jsem letos zakoupil příručku přežití SAS a dočetl jsem se, jak zabít ledního medvěda šesti různými způsoby, tak jsem zvědav. Co tentokrát bohužel nevyšlo, je sledování motivačního filmu v předvečer startu, loňský Predátor zafungoval vynikajícím způsobem.
Závěrem jen doufám, že snad letos velitel nevydá hned první den zákaz onanie...
Podpořte nás, těšíme se na vaše vzkazy, blogovat začnem asi v neděli :-)
Bojinda
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat